podvod (§ 209)

Z Právnický slovník
Jump to navigation Jump to search
paragraf§ 209 TZ (ve znění novely č. 321/2016 Sb. - stav ke dni: 01.12.2016)
  1. Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
  2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
  3. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
  4. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
    1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
    2. spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
    3. spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
    4. způsobí-li takovým činem značnou škodu.
  5. Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
    1. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
    2. spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
  6. Příprava je trestná.
skutková podstataKdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
objektcizí majetek (majetek, který nenáleží pachateli nebo nenáleží výlučně jemu)
objektivní stránkaPachatel provede podvodné jednání, v jehož důsledku podvedená osoba provede majetkovou dispozici a tím vznikne škoda v hodnotě alespoň 5000 Kč a dále dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby. Podvodným jednáním se rozumí:
  • uvedení v omyl (jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci; může se tak stát lstí nebo i pouhou nepravdivou informaci; typický příklad: odebrání zboží od podnikatele na fakturu v úmyslu za ně nezaplatit v situaci, kdy pachatel nedisponuje potřebnou částkou nebo je zadlužený z podobné předchozí „transakce“)
  • využití něčího omylu (pachatel sám nepřispěl k vyvolání omylu u jiného, ale poté, co poznal, že je jiná osoba v omylu v příčinném vztahu k němu jednal tak, aby na jeho základě obohatil sebe nebo jiného (ke škodě cizího majetku); není nutné, aby pachatel jiného v jeho omylu utvrzoval nebo aby ztěžoval odhalení omylu.
  • zamlčení podstatných skutečností
<bude dopsáno>
závažnostpřečin (odst. 1-3), zločin (odst. 4) nebo zvlášť závažný zločin (odst. 5)
pachatelkterákoli fyzická nebo právnická osoba

Zpracováno dle: ŠÁMAL, Pavel, a kolektiv. Trestní zákoník : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2012. 3614 s. ISBN 978-80-7400-428-5. S. 2050-2080.